Východofríská ovce je přední dojné plemeno ovcí na světě, klidné a mírné plemeno proslulé výjimečně vysokou dojivostí.
Východofríská ovce je velké dojné plemeno ze severního Německa s mimořádně vysokou mléčnou užitkovostí a klidnou, mírnou povahou.
Východofríská ovce je dojné plemeno pocházející z oblasti Východní Frísko v severním Německu. Patří mezi nejužitkovější dojné ovce na světě: bahnice běžně nadojí 300 až 600 litrů mléka za laktaci, která trvá přibližně 200 až 300 dní. Mléko se zpracovává na sýry, jogurty a další mléčné výrobky.
Toto plemeno patří k větším ovcím. Dospělé bahnice váží zhruba 70 až 90 kg, berani 90 až 120 kg. Obě pohlaví jsou bezrohá a plemeno se pozná podle holé hlavy a nohou bez vlny a podle tenkého, holého ocasu, kterému se přezdívá krysí ocas.
Východofríské ovce mají pověst klidné, povahově vyrovnané ovce. Tato vlastnost usnadňuje každodenní dojení a manipulaci se zvířaty. Jsou to pracovité ovce na farmě, ale nejde o otužilé plemeno vhodné pro extenzivní chov. Nejlépe se jim daří v menších, řízených stádech s kvalitní výživou a přístřeškem, nikoli v rozsáhlých pastevních systémech.
| Znak | Popis |
|---|---|
| Původ | Východní Frísko, severní Německo |
| Velikost | Velké plemeno (bahnice 70 až 90 kg, berani 90 až 120 kg) |
| Délka života | 8 až 12 let |
| Skupina / role | Dojné plemeno |
| Vhodné pro | Menší řízená stáda, pečlivé chovatele, křížení s jinými plemeny |
Východofríská ovce je vhodná pro chovatele, kteří chtějí chovat dojné ovce a mohou zajistit pravidelné dojení, kvalitní krmivo a suchý přístřešek. Široce se využívá také jako otcovské plemeno pro křížení, protože zvyšuje dojivost a plodnost jiných plemen. Méně se hodí pro chovatele, kteří hledají nenáročnou ovci na maso nebo vlnu, nebo pro drsné extenzivní pastevní systémy, protože vyžaduje více péče než otužilá horská plemena.
Východofríská ovce vznikla v oblasti Východní Frísko v severním Německu a na sousedním pobřeží Nizozemska jako specializované mléčné plemeno.
Plemeno je pojmenováno po Východním Frísku (Ostfriesland), pobřežní oblasti na severozápadě Německa při Severním moři, která zasahuje i do sousedních pobřežních oblastí severního Nizozemska. Rovinaté, nízko položené bažinaté a pastvinné území této oblasti umožňovalo tradiční chov ovcí nejen na maso a vlnu, ale i na mléko.
Místní chovatelé po mnoho generací vybírali zvířata podle mléčné užitkovosti, čímž vznikla ovce se zdaleka vyšší dojivostí, než jakou dosahují běžná vlnařská nebo masná plemena. V moderní době se z východofríské ovce stalo specializované dojné plemeno, nikoli univerzální hospodářské zvíře.
Z domovské oblasti se plemeno rozšířilo do dalších částí Evropy a později i na jiné kontinenty, kde se využívalo jak v čistokrevném chovu, tak ke křížení. V mnoha zemích bylo dovezeno cíleně proto, aby zvýšilo dojivost a plodnost místních stád.
Čistokrevná zvířata jsou citlivá na podnebí, nemoci a intenzivní pastvu, a proto se vliv plemene ve světě projevuje především prostřednictvím kříženců, nikoli velkých čistokrevných populací. Kříženci si zachovávají velkou část mléčné užitkovosti a plodnosti mateřského plemene a zároveň získávají odolnost od druhého rodiče.
Velká bílá ovce s holou hlavou a nohama bez vlny, tenkým bezvlnným ocasem a bez rohů u obou pohlaví.
Východofríská ovce je velké, robustní zvíře s dlouhým tělem a hlubokým hrudníkem. Nejnápadnějším znakem je čistá hlava a nohy bez vlny a tenký, holý ocas, kterému se říká krysí ocas. Bahnice i berani jsou bezrohí. Rouno je bílé a středně jemné, pěstuje se hlavně jako ochrana zvířete, nikoli jako prémiová vlna.
| Znak | Popis |
|---|---|
| Výška | Přibližně 70 až 90 cm v kohoutku |
| Hmotnost | Bahnice 70 až 90 kg, berani 90 až 120 kg |
| Osrstění | Středně jemné bílé rouno, holá hlava, nohy a ocas |
| Barva | Převážně bílá |
| Oči | Tmavé |
Rouno je bílé a spadá do kategorie středně jemné vlny se štaplem vhodným spíše pro běžné použití než pro jemnou textilní výrobu. Hlava, spodní části nohou a dlouhý tenký ocas nesou jen málo vlny nebo žádnou. Podle toho lze plemeno rychle rozpoznat. Vemeno dojených bahnic je velké a dobře upnuté k tělu, v souladu s mléčným zaměřením plemene. Barva srsti je téměř vždy bílá, holá kůže na hlavě a nohou je růžová.
Východofríské ovce jsou klidné, mírné a povahově vyrovnané. Tato povaha usnadňuje běžnou manipulaci i dojení.
Východofríská ovce má klidnou a povahově vyrovnanou povahu. Plemeno je mírné a obvykle se s ním snadno pracuje. To je výhoda u dojného zvířete, které se pravidelně přihání a dojí. Bahnice snášejí blízký kontakt s člověkem lépe než mnohá pastevní plemena a rychle si zvyknou na dojicí režim.
K lidem je plemeno klidné a přítulné a zvířata odchovaná s pravidelným kontaktem ochočí. K cizím lidem jsou opatrné, jak je u ovcí obvyklé, ale nejsou agresivní. Ve stádě se snášejí pokojně s ostatními ovcemi i se smíšeným hospodářským zvířectvem. K beranům v době říje je třeba přistupovat s běžnou opatrností jako ke každému nekastrovanému samci, plemeno však není známé svou obtížností.
| Vlastnost | Hodnocení |
|---|---|
| Náklonnost (ochočitelnost vůči chovateli) | 4 |
| Energie | 2 |
| Snadnost zapracování do režimu | 4 |
| Hlasitost | 2 |
| Línání (rouno, nutnost stříhání) | 1 |
Východofríská ovce potřebuje kvalitní pastvu, suchý přístřešek, pravidelné stříhání a péči o paznehty a náročnější management než otužilá pastevní plemena.
Východofríská ovce je užitkové, ale na management náročné plemeno. Dobrá péče se odmění vysokou dojivostí, zvíře však strádá při zanedbání nebo drsném extenzivním pasení. Počítejte s pravidelnou běžnou péčí a s ochranou před vlhkem a chladem.
Plemeno dává přednost mírnému podnebí a kvalitní, dobře odvodněné pastvině. Trvale vlhkou půdu, horko a vysoký tlak vnitřních parazitů snáší hůře než mnohá otužilá plemena. Zajistěte suchý, větraný přístřešek pro stín, nepříznivé počasí a bahnění. Menší řízená stáda plemeni vyhovují lépe než rozsáhlé extenzivní pastevní systémy.
Vysokoužitková dojná bahnice potřebuje kvalitní objemné krmivo a v laktaci navíc jadrné krmivo, stálý přístup k čisté vodě a minerály volně k dispozici.
Základem výživy východofríské ovce je kvalitní pastva nebo kvalitní seno. Dojené bahnice produkují velké množství mléka, mají proto vysoké nároky na energii a bílkoviny a obvykle potřebují k objemnému krmivu i doplňkové jadrné krmivo, aby si udržely tělesnou kondici a dojivost. Krmná dávka se má přizpůsobit fázi produkce: údržbě, pozdní březosti a vrcholu laktace odpovídá pokaždé jiné množství. Čistá čerstvá voda musí být k dispozici neustále, protože produkce mléka výrazně zvyšuje potřebu vody.
| Fáze života | Množství za den | Krmení |
|---|---|---|
| Údržba / mimo laktaci | Kvalitní pastva nebo 2 až 3 kg kvalitního sena | Pastva plus 1 doplňková dávka |
| Pozdní březost | Objemné krmivo plus 0,3 až 0,7 kg jadrného krmiva | 1 až 2 |
| Vrchol laktace | Objemné krmivo plus 0,7 až 1,5 kg jadrného krmiva | 2 |
| Jehňata (přikrmování) | Startovací krmivo podle chuti plus objemné krmivo | Volně k dispozici |
Podávejte volně k dispozici sypanou minerální směs určenou přímo pro ovce, s nízkým obsahem mědi. Nabízejte sůl a v oblastech s nedostatkem selenu v půdě zajistěte jeho dostatečný přísun. Obilí nebo jadrné krmivo zavádějte postupně, aby nedošlo k acidóze, a jako pamlsek volte spíše objemné krmivo, například trochu sena navíc, než výživná krmiva určená pro skot nebo koně.
Při dobré péči je východofríská ovce užitková, náchylná je však k hnilobě paznehtů, parazitům a mastitidě; dožívá se obvykle 8 až 12 let.
Při dobré péči je východofríská ovce užitková dojná bahnice se solidní délkou produkčního života, je však méně otužilá než pastevní plemena a citlivěji reaguje na vlhko, vnitřní parazity a horko. Obvyklá délka života je 8 až 12 let, těžce dojené bahnice se však často vyřazují dříve, jakmile jejich dojivost klesá. Vysoce výkonné vemeno je u dojených stád spojeno se zvýšeným rizikem mastitidy.
| Problém | Příznaky | Poznámka |
|---|---|---|
| Hniloba paznehtů | Kulhání, zápach, oddělování rohoviny paznehtu | Souvisí s vlhkou půdou; upravujte a léčte včas |
| Vnitřní parazité | Úbytek hmotnosti, chudokrevnost, průjem | Plemeno je poměrně náchylné; využívejte střídání pastvin a parazitologické rozbory trusu |
| Mastitida | Horké, oteklé, tvrdé vemeno; abnormální mléko | Zásadní problém u vysokoužitkových dojných bahnic |
| Mezispárková dermatitida | Kulhání, zarudlá zanícená kůže mezi paznehty | Běžná na vlhkých pastvinách |
| Toxémie březosti | Slabost, nechutenství v pozdní březosti | Souvisí se špatnou výživou v pozdní fázi březosti |
Východofríské bahnice jsou plodné, často rodí dvojčata nebo trojčata, březost trvá zhruba pět měsíců a plemeno se hojně využívá ke zvýšení dojivosti a plodnosti jiných plemen.
Východofríská ovce je plodné plemeno, dvojčata jsou běžná a trojčata se objevují pravidelně. Bahnice dosahují pohlavní dospělosti přibližně v 7 až 12 měsících věku, mnozí chovatelé však s prvním připuštěním vyčkávají, dokud bahnice plně nedoroste. V mírném pásmu se připouštění obvykle řídí přirozeným podzimním obdobím říje a jehňata se pak rodí na jaře, plemeno je však možné vést i k jiným termínům bahnění.
Březost trvá přibližně 145 až 150 dní, tedy téměř pět měsíců. Vrhy bývají velké a dojivost vysoká, proto bahnice potřebují v pozdní březosti a laktaci vydatnou výživu, aby jehňata dobře odchovaly. Bohatá tvorba mléka znamená, že bahnice jsou dobré matky schopné uživit více jehňat najednou, přebytečné mléko se navíc odebírá k dojení.
Východofríská ovce patří mezi nejčastěji používaná otcovská plemena pro křížení, jehož cílem je zvýšit dojivost a plodnost jiných ovcí. Křížené dcery si obvykle udrží velkou část mléčné užitkovosti a plodnosti otcovského plemene a zároveň získají odolnost od druhého rodiče.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Pohlavní dospělost | Přibližně 7 až 12 měsíců |
| Období páření | Převážně podzim (mírné pásmo) |
| Březost | Přibližně 145 až 150 dní |
| Velikost vrhu | Běžně 2, často 3 |
| Věk odstavu | Přibližně 8 až 12 týdnů |
Odpovědi na časté otázky o východofríské ovci: velikost, povaha, péče, délka života, vhodnost chovu a dostupnost plemene.
Jde o velké plemeno. Bahnice obvykle váží 70 až 90 kg, berani 90 až 120 kg, výška v kohoutku se pohybuje kolem 70 až 90 cm.
Klidnou, mírnou a povahově vyrovnanou. Plemeno se snadno zvládá a dobře si zvyká na dojicí režim, což je jeden z důvodů, proč se oblíbilo jako dojné plemeno.
Vyžaduje více péče než otužilá pastevní plemena. Potřebuje kvalitní pastvu, suché stání, pravidelnou péči o paznehty a stříhání a pozornou výživu, a je náchylnější k hnilobě paznehtů a parazitům. Nejlépe se hodí pro menší řízená stáda.
Obvykle 8 až 12 let, těžce dojené bahnice se však často vyřazují dříve, jakmile jejich dojivost klesá.
Patří mezi nejvýnosnější dojné ovce na světě. Bahnice běžně nadojí 300 až 600 litrů mléka za laktaci a mléko se zpracovává na sýry a další mléčné výrobky.
Pro chovatele, kteří chtějí produkovat mléko a mohou zajistit pravidelné dojení, kvalitní krmivo a přístřešek. Hojně se využívá i ke křížení s jinými plemeny za účelem zvýšení jejich dojivosti a plodnosti.
Čistokrevná zvířata se chovají v menším počtu, protože jsou citlivá na podnebí a nemoci. Plemeno se proto nejčastěji setkává jako kříženec dojných ovcí, nikoli jako velká čistokrevná stáda.
