Suri

Suri je vláknovým typem domácí llamy (Lama glama), jednoho ze čtyř jihoamerických velbloudovců vedle alpaky, guanaka a vicuně. Název odkazuje na způsob, jakým roste rouno. Místo hustých, krepovaných vláken, jaká mají běžné llamy, vytváří suri vlákno dlouhé, oddělené prameny, které se kroutí do kroužků a splývají těsně k tělu. Výsledný vzhled je hladký a splývavý, ne vlnatý.

Llamy suri jsou velká zvířata. Dospělci dosahují značné výšky v kohoutku a mohou vážit více než 100 kilogramů, hlavu nesou vysoko na dlouhém krku. Chová se především pro vlákno, jako nákladní a strážná zvířata a jako hospodářský společník. Plemeno je klidné a přátelské k lidem, pokud se s ním od útlého věku pravidelně zachází.

Rouno suri je u llam méně časté než u alpak, kde je suri uznávaným typem. U llam je tento znak vzácnější, takže kvalitně chovaná zvířata suri jsou ceněna u producentů vláken a drobných hospodářů, kteří chovají velbloudovce.

Pro koho je vhodná

Llama suri se hodí majitelům s pastvinami, přístřeškem a časem na každodenní kontakt se zvířetem. Llamy jsou stádová zvířata a nesmí se chovat jednotlivě, takže minimem jsou dvě. Plemeno vyhovuje malým farmám, zájemcům o zpracování vláken a chovatelům, kteří hledají tiché zvíře s nízkým hlukovým projevem. Nevhodné je pro velmi malé plochy, pro každého, kdo nemůže zajistit společníka, nebo pro ty, kdo očekávají domácího mazlíčka žijícího uvnitř.

Llamy byly domestikovány v andských vysočinách dnešního Peru a Bolívie z divokého guanaka. Archeologické doklady řadí tuto domestikaci do doby před několika tisíci lety, takže llama patří k nejstarším domestikovaným zvířatům Ameriky. Zvířata byla středobodem andského života jako nákladní přepravci, zdroj vláken a masa a součást kulturní a náboženské praxe.

Za Inků a u starších andských kultur llamy přepravovaly zboží přes horské obchodní stezky, které kolesová doprava nedokázala obsluhovat. Stáda se pečlivě spravovala a výběr v průběhu generací přinesl zvířata přizpůsobená vysoké nadmořské výšce, chladu a dlouhým přechodům.

V rámci těchto stád se vlákno lišilo. Většina llam má dvojitou srst s hrubou vrchní vrstvou a jemnější spodní. Menší počet vykazuje znak suri, při němž vlákno roste v dlouhých, oddělených pramenech, které se kroutí do kroužků. Stejný typ vlákna je lépe znám u alpak, kde jsou suri a huacaya dvěma uznanými typy rouna. U llam zůstává suri vzácnější formou.

Llamy byly exportovány z Jižní Ameriky do Severní Ameriky, Evropy a Austrálie od konce devatenáctého a ve dvacátém století, nejprve pro zoologické zahrady a poté pro farmaření a výrobu vláken. Zvířata s rounem suri jsou součástí této širší populace a chovají je majitelé velbloudovců, kteří chtějí charakteristické zamknuté rouno.

Suri je velké, vzpřímené zvíře s dlouhým krkem, protáhlou tváří a vysokýma vzpřímenýma ušima. Stavba těla odpovídá standardní llamí konstituci: dlouhé nohy, rovný hřbet a vysoké nesení hlavy. Tím, co ji odlišuje, je rouno. Vlákno suri roste ve zřetelných pramenech, které se oddělují až ke kůži a kroutí do kroužků, takže srst působí plochou, splývavou a lesklou. Vlákno má výrazný lesk a leží těsně u těla, nevyčnívá ven.

Srst a barvy

Vlákno suri je ceněno pro svůj lesk, délku a způsob, jakým splývá. Prameny by měly být po celém těle stejnorodé, s čistým oddělením a výrazným zkroucením. Barevná škála pokrývá celou paletu velbloudovců, od bílé a světle plavé přes hnědé a šedé tóny až po sytou černou, včetně skvrnitých a vícebarevných vzorů. Rouno se pravidelně střihá; frekvence závisí na rychlosti růstu a klimatu. Dlouhé prameny je třeba pravidelně kontrolovat, protože mohou zachytávat rostlinný materiál a nečistoty.

Suri je jemná, klidná a poddajná, s citlivou a zvídavou povahou. Llamy pečlivě vnímají řeč těla a reagují na stálé, předvídatelné zacházení. Zvíře vychované s pravidelným kontaktem snadno nasazuje ohlávku, vede se a spolupracuje. Zvíře, s nímž se zachází hrubě nebo zřídka, zůstává ostražité a hůře přístupné.

S rodinou a známými ošetřovateli je suri tichá a důvěřivá. K cizím lidem je zpočátku opatrná a raději pozoruje, než přistoupí blíže. Llamy jen zřídka kousají a většinu komunikace zajišťují polohou uší, postojem těla a tichým broukotem. Plivání slouží především k urovnání sporů o krmivo nebo pořadí mezi llamami samotnými a na lidi je namířeno jen tehdy, cítí-li se zvíře zahnáno do kouta nebo bylo špatně ošetřováno.

K jiným zvířatům je suri společenská ke svým druhům i k alpakám a musí mít alespoň jednoho velbloudovčího společníka. Některé llamy slouží jako hlídací zvířata pro ovce a kozy, kde jejich ostražitost a velikost odrazují menší predátory. K psům a neznámým zvířatům si llama zachovává bdělost.

Grooming

• Pravidelně kontrolujte rouno a odstraňujte zachycené seno, bodláky a nečistoty z dlouhých pramenů
• Periodicky stříhejte, aby se řídila délka vlákna a předcházelo přehřátí v teplém počasí
• Pravidelně zkracujte drápky, protože příliš dlouhé narušují chůzi
• Nekartáčujte příliš intenzivně, aby se neporušila struktura pramenů charakteristická pro vlákno suri
• Sledujte zamotávání u noh a břicha, kde se prameny zapletou nejsnáze

Pohyb

• Zajistěte otevřenou pastvinu nebo ohraděný výběh pro každodenní pohyb a spásání trávy
• Poskytněte dostatek prostoru pro chůzi a běh; llamy se pohybují samy, pokud mají prostor
• Llamy určené pro nákladní přepravu nebo výstavy veďte na ohlávce, aby zůstaly v kondici a snadno se s nimi zacházelo

Prostředí

Llamy snášejí chlad dobře, ale jsou citlivé na horko, zvláště s plným rounem. Zajistěte stín, větrání a přístup k čisté vodě po celou dobu. Třístěnný přístřešek nebo stáj chrání před deštěm, větrem a sluncem. Pevné oplocení drží stádo uvnitř a predátory venku. Protože llamy jsou stádová zvířata, chovejte vždy alespoň dvě dohromady.

Llamy jsou výkonné pastevní přežvýkavce s tříkomorovým žaludkem, který fermentuje rostlinnou vlákninu. Základem stravy je travní pastvina a travní seno. Většina zdravých dospělých llam si udržuje dobrou kondici pouze na základě krmiva a potřebuje málo nebo vůbec žádné obilí. Přemíra bohatého krmiva nebo vojtěšky vede k obezitě a zdravotním problémům, proto se koncentráty podávají střídmě a především březím, laktujícím nebo podváhovým zvířatům.

Čerstvá, čistá voda musí být k dispozici po celou dobu. Velbloudovci mají specifické minerální potřeby a vhodná minerální směs pro llamy pomáhá předcházet nedostatkům, zejména v oblastech s nízkým obsahem selenu v půdě. Tělesný stav je třeba kontrolovat rukama, protože husté rouno zakrývá změny hmotnosti.

Pamlsky a doplňky

Malé množství peletek pro llamy nebo hrstka schválených plodin mohou sloužit při výcviku a zvykání na kontakt. Nabízejte volně dostupný minerální doplněk pro velbloudovce přizpůsobený místním půdním podmínkám. Suplementace selenem a vitaminem D se někdy doporučuje v závislosti na oblasti a ročním období; řiďte se veterinárními pokyny, místo abyste odhadovali dávky.

Llamy suri jsou obecně odolná zvířata a při dobré péči se dožívají přibližně 15 až 25 let. Většina zdravotních problémů pramení z chovu, nikoli z genetiky: interní a externí paraziti, přehřátí v létě, zanedbávání kopyt a drápků a obezita z překrmování. Dlouhé rouno suri vyžaduje zvláštní pozornost, protože zachycené nečistoty a zamotání mohou skrývat kožní problémy a zvyšovat riziko přehřátí.

Preventivní péče

• Plánujte pravidelné veterinární prohlídky a dodržujte regionální vakcinační plán
• Provádějte koprologická vyšetření a odčervujte podle výsledků, nikoli podle pevného kalendáře
• Pravidelně zkracujte drápky a kontrolujte nohy
• Při každém kontaktu prohlédněte zuby a rukama zkontrolujte tělesnou kondici
• Zajistěte minerální a selenovou podporu přizpůsobenou oblasti podle doporučení
• Udržujte přístřešek a podestýlku v čistotě a suchu

Llamy dosahují pohlavní dospělosti v různém věku podle pohlaví. Samice se zpravidla páří od přibližně 18 do 24 měsíců věku, jakmile dosáhnou dostatečné velikosti, samci dozrávají o něco později. Samice jsou indukovatelné ovulátorky, takže ovulaci spouští samotné páření, nikoli pevný cyklus, a lze je pářit po velkou část roku.

Páření probíhá v poloze, kdy samice klečí v takzvané poloze kush, a páření se často potvrzuje opakovanými setkáními nebo sledováním chování a veterinárním vyšetřením. Březost je dlouhá, v průměru přibližně 11,5 měsíce, a téměř vždy přinese jedno mládě zvané cria. Dvojčata jsou vzácná.

Mláďata se rodí zpravidla během denního světla, což se dává do souvislosti s chladným andským původem tohoto druhu. Zdravá cria stojí a sají obvykle do několika prvních hodin. Odstav nastává přibližně ve čtyřech až šesti měsících. Při šlechtění suriho chovatelé vybírají zvířata podle kvality vlákna, včetně definice pramenů, lesku a stejnorodosti, a přitom přihlížejí ke stavbě těla, povaze a celkovému zdraví.

Protože typ vlákna suri je u llam méně běžný, věnují chovatelské programy zaměřené na produkci mláďat suri zvýšenou pozornost oběma rodičovským zvířatům i přenosu zamknutého rouna na criu.