Belgický chladnokrevník

Belgicky tazny kun, v evropske forme znamy take jako Brabant, je tezky pracovni kun vyvinuty v nizinach Belgie. Je jednim z nejvetsi ch a nejmocarnejsich plemen koni, urcenych k tazeni nakladu, orbe poli a dovozu dreva. Vetsina dospelych jedincu meri mezi 16 a 18 dlani a vazi 820 az 1000 kilogramu, nekteri jedinci jsou jeste tezsi.

Navzdory sve velikosti je plemeno cenenou hlavne pro temperament. Belgicti tazni kone jsou hodni, trpelivi a snadno se s nimi zachazi, coz z nich dela castou volbu pro prvni majitele taznych koni, zaprahove tymy a farmy, ktere se stale spolejaji na zviren silu. Pracuji ochotne a maji tendenci zustat klidni v rusnem nebo hlucnem prostredi.

Dnes se plemeno objevuje na zemedelskych vystav ach, v soutezich v tazeni, na malych farmach a v praci s kocary a sanemny. Americky typ, lehci a vyssi nez starsi Brabant, ma casto kastanovou nebo rusavou barvu s lnovou hrivou a ocasem.

Pro koho se hodi

Belgicky tazny kun se hodi majitelum, kteri maji prostor, rozpocet na krmenou a vybaveni pro velmi velkeho kone. Funguje dobre pro lidi, kteri chteji staleho pracovniho partnera nebo klid neho zaprahoveho kone. Ticha povaha se hodi pro zacatecniky v taznych konih, ale kazdo denni naklady na krmenou a sila zvierete znamenaji, ze to neni bezny domaci mazlicek.

Belgicky tazny kun pochazi od tezky ch koni regionu Brabant v centralni Belgii, oblasti, jejiz uzrodna, nizi na zemedelska puda prala velka, silna zviereta pro orabu a prepravu. Tezci kone tam byli chovat i po stalet i a nektera tvrzeni je spojuji se stredovekymi valecnymi koni, kteri nesli obrnenymi rytiri.

V druhe polovine 19. stoleti belgicti chovatele utvari li tychto koni v rozpoznatelny typ a pracoval i na zachovani konzistence krevni ch lini i. Pleme bylo silne propagovano v Belgii samotne, kde vlada podporo vala chovatelske programy a vystavy odmenovujici zdrave a mocne zivot y.

Belgicti kone byli dovazeni do Spojenych statu v rostoucim poctu od 80. let 19. stoleti a byl zalozeno americke plemenove registrum pro jejich sledovani. V nasled ujicich desetiletich americti chovatele vyvinuli vyssiho, lehciho a rafinovanejsiho zivota nez kompaktni evropsky Brabant, casto s kastanovou nebo rusavou barvou a lnovou hrivou a ocasem viditelny mi dnes.

Mechanizace po polovi ne 20. stoleti ostrie snizila svetovou populaci pracovnich koni, ale Belgicane prezil lepe nez mnohe tezke rasy. Zustava jednim z pocetnejsich taznych plemen, chovanym pro zemedelstvi, souteze v tazeni, vystavy a rekreaci.

Belgicky tazny kun ma silnou, kompaktni stavbu s hlubokym hrudnikem, tezky mi rameny, kratky m pevnym hbetem a zaokrouhleny m, svalnatym zadkem. Hlava je pomerne mala a ctvercova v pomeru k telu a nosi klidny vyraz. Nohy maji tezke kosti s mirnym chlupatenim na dolni casti nohou a kopyta jsou velka a siro ka. Celkovy dojem je z objemu a sily, nikoli pouhe vysky.

Srsz a barvy

Americky Belgican je nejcasteji spojovan s kastanovy m nebo rusavym telem s brilou lnovou hrivou a ocasem, casto s bilymi kresbami na obliceji a dolni ch castech nohou. Starsi evropsky typ Brabant se caste ji obje vuje v cervene roanne, hnede a sede barve. Srsz je kratka a snadno se udrzuje cista, avsak chlupateni nohou vyzaduje pravidelnou pozornost, aby zustavalo proste od blatem a kozni ch problemu.

Belgicky tazny kun je znam predevsim pro rovnomerry, mily temperament. Pleme je trpelive a dobrosrdecne, pomalu se pla si a ochot ne pracuje, proto je castou volbou pro zaprahove tymy, zemedelstvi a osetovatele, kteri jsou novi ve velky ch konih. Tito kone maji sklon vazat se k lidem, kteri je osetruji a dobre reaguji na konsekventni, klidne zachazeni.

S cleny rodiny a detmi jsou belgicti kone pod dohledem obvykle stabilni a tolerantni, presto c obrovska velikost zvirete vyzaduje opatrnost kolem malych deti bez ohledu na povahu. Jsou obecne uvolneni v pritomnosti cizich po seznameni. S jinymi konmi jsou spolecensti a dobre se za razuji do stada, a v zaprahovem tymu klid ne pracuji vedle partnera. Ochot a pokracovat v praci muze maskovat unavu, takze osetovatele musi ridit pracovni zatez misto toho, aby cekali, az se kun zastavi.

Pece o belgickeho tazneho kone znamena kazdo denni plneni potreb velmi velkeho zvierete. Kratka srsz se snadno kefe, ale velikost kone a chlupateni nohou pridavaji praci oproti lehe mu jezdeckemu koni.

Grooming

• Pravidelne kartacujte telo k odstranen i neci stot a uvolnenychokos, s intenz ivnejsim linani m na jare
• Cistete a sustte dolni konc etiny a chlupateni, abyste predchazeli kozni m afekc im jako je dermatit a
• Kazdy den cistete velka kopyta a kontrolujte na praskliny, hnilob u nebo kamenky
• Planu jte nav stevy kovare kazdy ch 6-8 tydnu; kopyta taznych koni vyzaduji kovare zvyklych na velikost
• Udrzujte hrivu a ocas bez uzlu, zejme na bled ove lnove vlasy, ktere vykazuji skvrny

Pohyb

• Poskytn ete kazdo denni pohyb ve velkem, bezpecnem ohradic i nebo pastu
• Podavejte pravidelnou lehkou praci nebo tren ink u zapra hu k udrzen i svaloveho ton u a predchazeni nude
• Pozvolna zvysjte zatez a sleduj te prehrivan i u tez keho kone
• Umoznete odpocin ek po narocnych sesich tazeni nebo transportu

Prostredi

Belgicky tazny kun potrebuje prostorne, zpevnene zarizeni. Boxy, branky a oploceni postavene pro lehke kone jsou casto prilis male nebo prilis slabe. Dvere a prestresi musi byt vyssi nez zvirec e a podestylka musi udrzovat velka kopyta a nohy sucha. Prist up ke stinu a ciste vode je cely rok dulezity.

Krmeni belgickeho tazneho kone zacina kvali tnimi objemovymi krmivy. Kun teto velikosti jede hodne a trava nebo seno maji tvorit zaklad stravy, priblene 1,5 az 2,5 procenta telesne hmotnosti v suche hmote denni. Obiloviny nebo koncentrovane krmivo se pridavaji podle toho, jak intenzivne kun pracuje; necinny kun potrebuje far mene nez ten v pravidel nem zaprah u. Tazni kone mohou snadno pribirat, takze davky odp ovid aji skutecne pracov ni zatezi, nikoli same velikosti. Cerstv a voda a volny pristup k soli musi byt vzdy dostupne.

Pochout ky a dopln ky

Male kus ky mrkve nebo jablka tvorit bezpecne pochoutky. Strava zalozena na objemovych krmivu ch muze pot rebovat vitaminovo-mineralny vyrovnavac nebo specificke dopl nky, kde lokalni pastviny jsou deficientni. Protoze tezci kone mohou byt nakloneni revmatismus u kopyt pri nadv aze, omez te bohate jarni travy a sladke krmi vy a pred pridavani m dopl nku konzult ujte s veterin aem nebo equinnim nutricnim specialistou.

Belgicky tazny kun je robustni pleme s typickou delkou zivota 20-25 let pri dobrem managementu. Vetsina zdravotnich problem u se tyka jeho velikosti a chlupatych nohou, nikoli krehke konstituc e. Velci kone nesou na kloubech a kopit ech vice hmotnosti, takze po cely zivot maji vyznam kvali tni kovarsk a pece a kontrola hm otnosti. Nektera dedicna onemokneni jsou sledovana v taznych krevni ch liniich a renomovani chovatele je testujt.

Preventivni pece

• Kazdo rocni veterinarni prohlidky a zakla dni ockovani
• Pravidelne kontroly chrup u a pilovan i dle potreby
• Rutinni od cerven a na zaklade poctu vajicek parazitu
• Navstevy kovare kazdy ch 6-8 tydnu
• Hodnoce ni telesneho stavu k udrzen i zdrave hmotnosti
• DNA testovani chovneho stada na JEB a dals i dedicna onemocneni

Belgicti tazni kone jsou inteli gentni a spolupracujici, vycvik je primo cary pri klidnem a konsekventni m zachazeni. Jejich ochot a je pre dnosti, ale velikost znamena, ze dobre chovani na zemi neni volitelne; kun te sily se musi naucit vest, stat a ustupovat spolehli ve pred jakoukoliv praci v zaprah u. Kratke pravidelne seze s jasnymi, opakovatelny mi povely se tribe ni pleme ni hodi. Vetsina belgicky ch koni zustava klidna pod nalahem a prijima nove ukoly, kdyz pochopuji, co se od nich pozaduje.

Zaklady

1. Naucte hribe nechat se chytit, vest a zvihat kopit a
2. Ustano vte spolehlivy zastaveni, couvani a stati pro obsluhu a praci kovare
3. Postupne zavadejte soupravy a postroj, aby je kun klidne prij imal
4. Procvicujte veden i ze zeme a hlasove povelyw pred zaprahe nim
5. Zaprahne te se zkuseny m trenerem a zacinjte s lehkymi naklady
6. Postupne prechazejte k tymo ve praci vedle klidneho partnerskeho kone

Belgicti tazni kone dosahuj i chovneho veku ve stejnem rozmezi jako jini kone, ac koliv velkym taznym pleme num se casto dava extra cas na dozrani pred chy tem nebo narocnou praci. Klisny jsou obvykle kryte od okolo 3 let a hrebci se pouzivaj i po dosazeni zralosti a plneho ruztu. Brezost trva okolo 11 mesicu a temer vzdy produ kuje jedine hribe; double ty jsou vzacne a v koni ch obecne nezadouci.

Hribata jsou pri narozeni velka a rychle rustou, takze klisny potrebuji dobrou vyzivu v pozde brezosti a behe m laktace. Mlada by mela rustat rovnome rnym, kontrolovanym tempem k ochrane se vyvijejicich kloubu. Protoze stav y jako junkcionalni epidermolyz a bulo zni jsou dedicne, jak klisna, tak hrebec by meli byt DNA testovani, aby dva nosit ele nebyli krizeni. Odpovedni chovatele tak e vybiraji pro klidny temperament a pevnou stavbu, proctere je pleme znamo.