Smíšené plemeno Osel

Osel krizeneho puvodu je domací osel, jehoz rodice pocházejí z ruznych plemen, regionálních typu nebo populací, prípadne je jeho puvod neznámy. Vetsina oslu chovaných po celém svété nepatri k zadnému uznanému plémeni. Vznikali po stovky let nekontrolovanym rozmnozováním, neformálním krizením regionálních typu a zámernou hybridizací pro pracovní nebo obchodní úcely.

Osli krizeneho puvodu se pohybují od miniaturních az po velké standardní jedince. Jejich fyzické znaky a pracovní schopnosti odrázeji pestrost genového fondu, ze ktereho vzesli. Mnozí jsou kompaktní a jistí na nohou, coz jsou vlastnosti, které se prenesly ze vseobecné oslí genetiky bez ohledu na plemeno.

V castech Afriky, Asie a Latinské Ameriky se vyuzívají jako nákladní a tazná zvírata. V Severní Americe a Evrope jsou chováni predevsím jako spolecníci, pro lehkou práci na farmách a jako strázci hospodárského zviríctva. At je jejich ucel jakkoly, vyzaduji pravidelnou péci o kopyta, vyvázenou stravu, suché prístresí a spolecníka, nebot osli jsou spolecenská zvírata, kterym samotárský zpusob zivota nevyhovuje.

Pro koho je vhodny

Osli krizeneho puvodu se hodí pro majitele, kterí hledají odolné a dlouhoveké lichokopytníky ke spolecenství, lehce práci na farmé nebo k údrzbe pastvin, aniz by museli shánét registrovaná plemena nebo za né platit vysoke ceny. Protoze se znaky jedince od jedince lisi, je doporuceno spolupracovat se zkusenym chovatelem nebo záchrannou organizací, aby odpovídalo konkrétní zvíre potrebám majitele. Osel jakéhokoli puvodu je závazek na delku nekolika desetiletí a nikdy by nemel byt chován bez alespon jednoho rovnocenného nebo kompatibilního spolecníka.

Osli pocházejí z afrického divokého osla, domestikovaného v severovychodní Africe priblizne pred 5 000 az 6 000 lety. Z tohoto místa puvodu se sirili obchodními a migracními trasami na Blízky vychod, do Stredomoří, Stredni Asie, subsaharské Afriky a nakonec i do Ameriky a jinych oblastí. Jak se populace premíst'ovaly, krizily se s místními divokymi nebo zdivocilymi populacemi oslu a s jedinci privezenymi jinymi kulturními skupinami. Vysledkem byly regionálne odlisné typy, nikoli sjednocená plemena v moderním slova smyslu.

Po vetsinu histórie chovu oslu neexistovaly plemenné knihy, registruj ani kontrolované pedigree záznamy. Zvírata se plemenila podle místních potreb a dostupného chovu. Sedlák hledající silného nákladního osel by pouz il jakykoliv dostupny samec i samice, bez ohledu na shodny puvod. Vysledkem bylo po tisících letech celosvétové populace oslu lisícich se velikostí, stavbou a barvou podle geografie a vyuzití, ne podle lidmi rízených plemennych línií.

Formální oslí plemena, jako je poitevinský osel ve Francii, ragusánsky osel v Itálii nebo andalusky osel ve Spanélsku, vznikla tam, kde se konkrétní regionální populace udrzovaly s jistym vyberem podle velikosti nebo délky srsti. Tyto typy zustal mensinovymi. Velká vetsina z odhadovanych 40 az 50 miliónu domacích oslu zivoricích dnes na svété nepatri k zadnemu uznanému plémeni. Jsou to ze definice krizenci.

Do Severní Ameriky dorazili osli se spanélskymi dobyvateli v sestnáctém století. Burros, spanélsky vyraz pro mensí pracovní osly, které privezli kolonizatori a prúzkumníci, zdivoceli na americkem Západe a mísili se s pozdejsími dovozy stredomorského a evropského chovu. Toto promísení dalo vzniknout pestré populaci, která se dnes nachází v americkych útulcích a záchrannych stanicích.

Ve dvacátém století vzrostl zájem o malé spolocenské osly v Evrope a Severní Americe. Chovatelé vybírali malé jedince z krizanych populací a postupne ustavili miniaturního stredomorského osla jako samostatné plemeno. Vetsí standardní zvírata se v pracovních podmínkách nadále plemenila bez registrace. Dnes jsou krizení osli v bohatych zemích stejne casto záchranná zvírata jako zvírata zámerné odchovaná, coz odrázeji klesouficí poptávku po pracovních zvíratech a dlouhou délku zivota, díz níz je precastování bezné.

Pro osly krizeneho puvodu neexistuje zadny pevne daný vzhled. Vyska v kohoutku se pohybuje od méne nez 91 cm po více nez 152 cm podle puvodu konkrétního jedince. V tomto rozsahu muze byt stavba lehká a jemne kostena nebo masivní a tazná. Vetsina oslu bez ohledu na puvod sdílí charakteristické znaky: dlouhé usi, velkou hlavu v pomeru k velikosti téla, vzprímenu hrívu, která neprispadá na jednu stranu, a chvost s trapenou srstí na konci, spíse podobny chvostu krávy nez plne srstenaté ocas koné.

Barva srsté je velmi promenlivá. Hrbetní pruh probiehajicí po páteri a vodorovny pruh pres ramena, které spolu tvorí kríz, se vyskytují na vetsine sedoplacatych a hnedych oslu ze vsech plemen. Tento znak není specificky pro konkrétní plemeno a objevuje se i u jedincú s pestrym nebo neznámym puvodem.

Velikostní tridy

Osli krizeneho puvodu jsou nekdy neformálne skupinovány podle vysky. Miniaturní jedinci mají méne nez 91 cm v kohoutku. Standardní osli se pohybují mezi 91 a 137 cm. Velké standardní jedinci presahují 137 cm. Zvírata mamutního typu, chovaná pro produkci mezkú, mohou dosahovat 142 cm nebo více. Konkrétní osel krizeneho puvodu muze spadat kdekoli do tohoto rozsahu a telesná hmotnost se v rámci kazde vyskové tridy vyznamne lisi podle hustoty kosti a stavby téla.

Osli jako druh jsou inteligentní, opatrní a silne spolecensti. Tyto vlastnosti se konsistentne projevují u krizanych jedincú bez ohledu na puvod. Nejcastejsi povahovy rys, ktery zkusení osedlací uvádejí, je sklon zastavit se a zvázit neznámou situaci pred pokracováním. Casto se to mylne vykládá jako tvrdohlavost, ale jde o skutecné vyhodnocení rizika. Osel, ktery svému vodicí duveruje a byl vycvicen klidnymi, konsistentními metodami, projde novymi situacemi s daleko mensím váháním nez ten, ktery takovy vycvik nezískal.

Náklonnost k znamym lidem je u dobre zvyklych zvírat bezná. Osli, kteří mají pravidelny pozitivní kontakt s lidmi, casto vyhledávají pozornost a oblibují si cistení srsté a drbání. Spaatne zvyklá nebo zanedbávaná zvírata mohou byt podezrívavá nebo obtízne priblizitelná, ale tyto projevy jsou získané, ne vrozené.

S jinymi zvíraty vychází osli krizeneho puvodu obecne dobre s ostatními osly, koñmi, kozami a ovcemi, i kdyz mohou zahánét psy nebo predátory podobné líste, coz je cinní uzitecnymi strázci hospodárského zviríctva. Individuální tolerance psú závisí na casném zkusenosti.

Nekteré osly si vytvorí silné pouto s konkrétním spolecníkem a pri oddelení jsou viditelne rozestreované. Jde o normální oslí chování, které je treba zvázit pri nakupu, presunutí nebo prodeji zvírat.

Osli krizeneho puvodu jsou odolná zvírata a obecne nenárocní na chov, pokud jsou splneny jejich základní potreby. Ty se v nekterych dulezitych ohledech lisi od potreb koní. Osli pocházejí z arídních prostredí a jejich srst efektivne neodvádí vodu, takze suché prístresí je pro ne dulezitejsí nez pro mnoho plemen koní. Jsou také náchylnejsí k obezite na bohatych pastvinách, protoze jejich zazívací systém efektivne extrahuje ziviny z rídké vlákninové píce.

Prístresí a prostredí

Osli potrebují prístup k suchému prístresí po celou dobu, nejenom v zime. Vhodny je trístranny polní prístek nebo stojiste v stáji, ale vnitrek musí zustat suchy, protoze dlouhotrvající vlhkost zpusobuje problémy s kopyty a kozní onemocnení. Oplocení by melo byt odolné vúci oslum: osli jsou zvídaví a vytrvalí, a ostnatý drát predstavuje riziko zranení. Beznym základem je bezpecne oploceny výbeh nebo pastvina se spolecnickym zvíretem.

Cistení srsté

Pravidelné kartácování odstraní necistoty a uvolnenou srst a umozní kontrolu kozních problému, ran a parazitu. Osli krizeneho puvodu mohou mít hustejsí zimní srst nez nekteré cistokrevné typy, která se na jare pomalu lísí. V tomto období pomáha castetejsí cistení. Kopyta by se mela pri kazdem cistení zkontrolovat, zda neobsahují ucpany prach, kulhání nebo abnormální narúst mezi návstevami kováre.

Osli se vyvinuli k prezití na rídké, suché, vlákninové vegetaci. Jejich zazívací systém je mimorádne efektivní pri získávání energie z nekvalitní píce. To je jedna z jejich nejvetních predností jako pracovních zvírat v okrajovych oblastech, ale stává se problémem, kdyz mají osli prístup k bohatym mírnym pastvinám nebo zrnu. Obezita se rozvíjí rychle a je hlavní prícinnou zánemtu kopytí, hyperlipidemie a zatízení kloubú u domacích oslu.

Strava pro vetsinu oslu krizeneho puvodu v Ceské republice nebo obecne v Evrope by mela byt zalozena na cistém travním senu nebo jacmenné slámé. Prístup k bujnym pastvinám by mel byt omezen nebo rízen pastevní náhubkem. Zrno a obilninami zalozená krme obvykle nejsou nutné a je treba se jim vyhybat, pokud veterinár nebo vyzivovy poradce pro kopytníky neidentifikoval konkrétní nedostatek nebo potrebu.

Voda, minerály a pochoutky

Cerstvá, cistá voda musí byt k dispozici po celou dobu. Osli pijí méne nez koné na jednotku telesné hmotnosti, ale potrebují konsistentní prístup, a dehydratace zvysuje riziko koliky. Volne dostupny solny nebo minerální blok zajist'uje sodík a stopové prvky, které nemusí byt vzdy prítomny v senu. Pochoutky by melo byt prílezitoste a s nízkym obsahem cukru: malé kúsek mrkve nebo hrst sena funguje dobre. Plastky jablka a ovoce s vysokym obsahem cukru by melo byt omezeny. Pochoutky s pridanou melasou nebo zrnem nejsou vhodné.

Osli jako druh dobre schrývají nemoc. Ve volné prírodé lákají slabí jedinci predátory, proto osli potlacují behaviorální projevy bolesti nebo nemoci, dokud stav nepokrocí. Majitelé musí znát normální vzorce jedení, pití, pohybu a postoje svého konkrétního zvírete, aby vcas rozpoznali jemné zmeny. Osel, ktery stojí stranou od spolecniku, odmítá krmivo nebo má zmenené výkaly, vyzaduje pozornost.

Osli krizeneho puvodu téze z sirokého genetického fondu, ktery muze snizit prevalenci nekterych dedicnych poruch spojenych s úzkymi chovy. Nicméne zustoávají náchylní ke stavum spojenym se zpusobem chovu, které postihují vsechny domací osly.

Preventivní péce

• Návstevy kováre kazdych 6 az 10 tydnú po celou rok
• Rocní nebo pololetní zubní prohlídky
• Ockovací program dohodnuty s veterinárem a prizpusobeny místnímu riziku onemocnení
• Regulace parazitu na základe poctu vajícek ve stolici místo plopsného odcervování
• Bodové hodnocení kondice alespon mesícne pro vcasné zachycení prírustku váhy
• Karanténa vsech novych prírustku po dobu 3 az 4 tydnú pred smísením se stávajícími zvíraty
• Okamzity kontakt s veterinárem, pokud osel prestane jíst, projevuje kulhání nebo se chová nenormálne

Osli krizeneho puvodu jsou inteligentní a vycvicitelní. Nové úkoly si osvojují metodicky a dobré zapamatovávají si to, co se naucili, nekdy lépe nez koné. Klícovy rozdíl pri práci s oslem oproti koni je oslova sebeochranná opatrnost. Koné první instinkt pod tlakem je casto útéct; oslúv první instinkt je zmrznout a zvázit situaci. To znamená, ze nutit osla k úkolu, kteremu nerozumí nebo ho straší, obvykle vede k patové situaci, ne k vysledku.

Základním bodek je budování duvery pred jakymikoli pozadavky. Trávení casu v blízkosti zvírete, klidny pohyb a predvidatelnost kazdé interakce umoznuje oslovi naucit se, ze osedlácí nepredstavuje hrozbu. Z tohoto základu pokracuje vycvik pozitivním posilováním: odmenování pozadovaného chování malou pochoutkou, drbáním v oblíbeném míste nebo klidnou pochvalou, a rozdelením kazdého úkolu na malé kroky tak, aby zvíre jen zrídkakdy bylo v pozici odmítnout.

Základní manipulacní dovednosti, které kazdy osel potrebuje, zahrnují akceptování ohlávky, vedení bez táhnutí, stoján u uvázání a toleranci manipulace s kopyty ze vsech ctyr nohou. Ty by melo byt zavedeny brzy a udrzovány prostrednictvím pravidelného procvicování. Osli pouzívaní pro nakladaní nebo taznou práci potrebují desenzibilizaci na vybavení, hluk a nerovny terén, coz je nejlépe delat postupne pred uplatnením pracovních nároku.

Osli krizeneho puvodu se v cvicitelnosti lisi v závislosti na své historii. Zvíre se zkuseností zanedbání nebo hrubého zacházení vyzaduje více trpélivosti pri budování duvery nez to, které bylo od narození dobre osetrováno. Vetsina reaguje prí dostatku casu.

Základní posloupnost vycviku

1. Priblízení, dotyk a akceptování ohlávky pred zavedením jakéhokoli úkolu
2. Vedení na volné ohlávce bez táhnutí nebo odmítání
3. Stoján u uvázání v klidu po postupne delí dobu
4. Manipulace s kopyty: zvedání vsech ctyr nohou a jejich klidné drzení
5. Nástup do prívesu nebo vozidla, pokud je potreba preprava
6. Postupné představování vybavení (packovací sedlo, postrojí nebo kocar) s pozitivním posilováním
7. Práce na zemi v ruznych prostredích pro budování sebeduvery mimo domací výbeh

Vetsina oslu krizeneho puvodu zijících dnes vznikla z nerízeného nebo volne rízeného rozmnozování, ne ze zámernych chovatelskych programu. Urcité mnozství vzniklo také zámernym krizením regionálních typu za úcelem produkce zvírat vhodnych pro konkrétní práci, preference velikosti nebo trhové poptávky.

Chov jakéhokoli osla vyzaduje zvázení dlouhého závazku s tím spojeného. Samice (jenny) jsou brézé priblizne 11 az 14 mesícú, coz je delší brézost nez u koné a jedna z nejdelsích u domacích hospodárskych zvírat. Normálním vysledkem je jedno hríbe; dvojcata se objaví, ale nejsou bezná a jsou spojena s vysokym rizikem pro obé hríbata i samici.

Samice dospívají pohlávne priblizne ve veku jednoho roku, ale neméla by byt kryta, dokud nemají alespon dva az tri roky a nejsou fyzicky zralé. Casné krytí nezralych samic zvysuje komplikace a muze ohrozit jejich dlouhodobé zdraví. Samci (jack) jsou typicky plodní od 12 az 14 mesícú a méli by byt oddeleni od samic, pokud není zámer je párovat, protoze pokud mají prístup, budou se párovat opakované.

Beznym zámernym krizením je párování osla a koné za úcelem produkce mezky (samec osel s klisnóu) nebo mulice (hrebec s oslicí). Oba jsou sterilní a nerozmnozuji se. Mezci jsou zejména siroce ceneni jako pracovní zvírata pro svou sílu, vytrvalost a jistotu na nohou. Vlastnosti mezku závisí na plémenu a velikosti obou rodicú, coz je duvod, proc se historicky velcí mamutí samci párovali s taznyámi klisnami za úcelem produkce velkych taznych mezku.

Pro majitele, kterí neplánují chov, kastrace samcu odstraní reprodukcní chování a zjednoduší správu samcu. Kastráti, zváni kastrovaní nebo kastraci, jsou obecne klidnejsí a mohou byt ubytováni s ostatními zvíraty bez nutnosti oddelené správy, kterou vyzadují nekastrovaní samci.