Smíšený Morf Krajta královská

Kulohad kralovský smíseného morfu je zvíre odchované v zajetí, jehož zbarvení, kresba nebo obojí vznikají kombinací dvou nebo více genů spojených s morfy, aniž by výsledek odpovídal jedinemu uznanému pojmenování. Pojem zahrnuje siroké spektrum: jedince s neúplnou expresí znamého morfu, hady nesoucí skryté recesivní geny i zvírata, jejichž kombinace znaku neodpovídá žadnému komerčne katalogizovanému názvu.

Jako všichni kulohadi kralovští sdílejí jedinci smíseného morfu základní znaky druhu. Dospelci jsou kratkí, mohutne stavení škrtiči, obvykle dlouhí 75 až 150 cm, s tepelne-senzorickými pyskopity a klidnou obrannou reakcí spočívající v svinutí do koule pri poplachu. Druh pochází ze západní a strední Afriky a celou globální populaci v domácím chovu tvorí výhradne zvírata odchovaná v zajetí.

Jedinci smíseného morfu vznikají v chovatelských projektech neustále, protože genetika morfu se rídí Mendelovými zákony dedicnosti. Když chovatelé párují zvírata nesoucí více genu, potomci mohou získat cástecné, duplicitní nebo necekané genové kombinace. Zvírata, která neodpovídají cílovému fenotypu projektu, jsou prodávána jako chovatelská mazlícka. Smísení morfové jsou proto dostupní za prijatelné ceny a tvorí vetšinu kulohadu v obecném obchodu.

Pro koho je vhodný

Kulohadi kralovští smíseného morfu jsou vhodní pro chovatele, kterým vyhovuje zvladatelná velikost a klidné chování tohoto druhu a které neodradí nepredvídatelnost vzhledu. Protože genetika morfu není u techto zvírat vždy znamá nebo sdilená, kupující, kteí chtejí rozmnožovat s predvídatelnými potomky, musí investovat do genetického testování nebo párování se zvíraty se znamými geny. Pro chovatele, kteí hledají pouze mazlícka, nevyžaduje jedinec smíseného morfu žádnou jinou péci než jakýkoli jiný kulohad kralovský a nep¡ináší žádné dodatecné obtíže.

Kulohadi kralovští byli od druhé poloviny 20. století hojne exportováni ze západní Afriky. Rané dovozy tvorily prevážne jedinci z volné prírody nebo z farem, vetšinou divokého fenotypu. První barevné a kresbové mutace rozpoznané v zajetí se objevily na konci 80. a v 90. letech. Albínský kulohad kralovský, který produkuje bílo-žluté zvíre s rúžovýma ocima, byl poprvé prokázán jako recesivní znak v roce 1992 a chovatelé okamžite zacali pracovat na jeho kombinování s dalšími vznikajícími mutacemi.

Jak pocet popsaných morfu rostl v prubehu 2000. let, rostla i složitost chovatelských projektu. Párování dvou zvírat nesoucích více genu muže generovat potomky s kombinacemi znaku, které neodpovídají žadnému jednomu názvu morfu. Nekteré kombinace dosud nikdo nevidel a dostaly nové názvy. Jiné jednoduše nespadaly do cílového fenotypu projektu a byly nabídnuty jako mazlícka bez oznacení morfu. Tato zvírata se stala základem toho, co chovatelé neformálne nazývají smísenými morfy.

Rozsah prumyslu celý proces urychlil. Na zacátku roku 2010 obíhaly v obchodu stovky genových kombinací a pocet neregistrovaných nebo nejasne oznacených zvírat rostl úmerne. Reptilní burzy a online prodejní platformy distribuovaly jedince smíseného morfu po celém svete. Tato zvírata se typicky prodávala levneji než jednoduché nebo vzácné kombinacní morfy, takže se stala beznou soucástí zacátecnických sbírek a chovu prvních mazlícku.

Roli sehrály i neúmyslné kríženky. Chovatelé, kteí špatne urcili genetiku hada nebo zakoupili zvírata s neznamým genetickým puvodem, produkovali potomky s neurcitouvlastní historií. Behemdalšíchgenerací se mnohé linie promíchaly a výsledná zvírata nesou geny, které nemusejí být dohledatelné bez testovacích párování s potomky.

Dnes je kategorie smísených morfu ze své podstaty široká. Zahrnuje jedince z úmyslných vícegenových projektu, hady neznameho puvodu, jedince, jejichž viditelné znaky naznacují morfovou príslušnost, ale nemohou být potvrzeny, a takzvané hety, hady nesoucí recesivní geny nevyjádrené v jejich vzhledu. Kategorie nemá žádný formální registr ani ekvivalent standardu plemene.

Telesný plán kulohada kralovského je shodný u všech morfu: mohutný, svalnatý škrtic s trojúhelníkovou hlavou odlíšenou od krku, krátkým ocasem, hladkými suchými šupinami a tepelne senzorickými pysky. Tyto znaky se morfovou genetikou nemení. Co se liší, je barva, kresba a nékdy textura nebo lesk šupin.

U jedince smíseného morfu závisí viditelný fenotyp na tom, jaké geny jsou prítomny a jak na sebe psobí. Nekteré kombinace zpusobují jemné odchylky od divokého hnedo-zlatého vzoru. Jiné vedou k výrazným zmenám, napríklad ke zmenšené kresbe, skvrnitému nebo zakalenému zbarvení, utlumenému nebo zesvétlenému pigmentu. Had, který nese dominantní nebo kodominantní gen, projeví efekt tohoto genu viditelne; had nesoucí pouze recesivní geny bez odpovidajících páru bude vypadat jako divoký typ, ackoliv je geneticky jiný.

Odchylky v kresbe jsou u jedincu smíseného morfu casté. Skvrny mohou být zmenšené, rozlámané, kroužkové nebo chybet zcela. Hrebetní pruh patrný u nekterých morfu muže být nevýrazný nebo prerusený. Bríško muže vykazovat tmavé skvrny, pronikaní bocní kresby nebo cisté bílou barvu bez náznaku prítomných genu.

Barva ocí se liší v závislosti na genetice. Zvírata divokého typu mají tmavo-hnede až meden¥ zbarvené duhovky. Albinistické nebo s albinismem príbuzné geny posouvají duhovku smerem k cervené, rúžové nebo bledé zelené. Jiné geny ovlivnují tvar zornicky jen zrídka a vetšina kulohadu si zachovává kulatou zorniku bez ohledu na morf.

Rozpoznání možných morfových príspevku

Nekteré fenotypové znaky naznacují, které morfové linie mohou být u smíseného jedince prítomny. Zvýraznené žluté nebo oranžové tóny casto smerují na vliv pastelového nebo enchi genu. Prerušená nebo rozlámana hrebetní kresba muže naznacovat fire, vanilla nebo spotnose. Pronikání bocní kresby do bríška je spojováno s geny fire komplexu. Bezkresové boky s cistou páterevou linií naznacují prítomnost genu clown. Tato pozorování nejsou spolehlivou náhradou za genetické testování nebo testovací párování s potomky.

Požadavky na péci o kulohada kralovského smíseného morfu jsou totožné s nároky jakéhokoli Pythona regia. Morfová genetika ovlivnuje barvu a kresbu, nikoli chování, stravovací potreby nebo požadavky na prostredí. Jedinec smíseného morfu, který nese gen spojený s neurologickým stavem, jako je gen spider, muže vyžadovat zvýšené sledování, ale žádný jiný typ terária.

Základem dobré péce je stabilní prostredí. Kulohadi kralovští jsou sedentárnía citliví na stres. Casté rušení, nesprávné teploty nebo nedostatek úkrytu zpusobují odmítání potravy a zdravotní problémy. Chovatel, který trvale udržuje správné podmínky, se s nemocemi setkává výjimecne.

Manipulace

Kulohadi kralovští snášejí klidnou, pravidelnou manipulaci, jakmile se adaptují v novém terrariuem a zacnou spolehlivé žrát. Nového jedince nechte alespon jeden až dva týdny bez manipulace. Zacínejte krátkými sezeními po peti až deseti minutách a postupne je prodlužujte. Telo hada podpírejte po celé jeho délce, nechytejte jej. 48 hodin po nakrmení se manipulaci vyhýbejte, aby mohl probehnout trávení. Behem periody svlékání, kdy ocní cočky zmodrají a šupiny ztmavnou, minimalizujte manipulaci až do ukoncení svlékání.

Žádné z techto doporuceníse u jedincu smíseného morfu nemení. Jedinec nesoucí gen spojený s neuromyopatickým syndromem, jako je spider, muže prí manipulaci vykazovat třes hlavy nebo problémy s orientací. Tato zvírata nejsou třesem v bolestech, ale manipulace by mela probíhat klidne a blízko zemí, aby nedošlo k pádu.

Péce pri svlékání

Cílem je úplné svléknutí v jednom kusu. Vlhkost udržovaná v rozsahu 60 až 80 procent behem pred-svlékací fáze podporuje cistou ekdyzi. Zajistete vlhký úkryt naplnený mokrým sphagnovým mechem. Po svléknutí zkontrolujte, zda se odloupla ocní puzdraxaocí a špicka ocasu. Mírné koupele ve vlažné vode po dobu 15 až 20 minut mohou pomoci uvolnit zaseknuté zbytky. Nikdy nestrhávejte zbytky pokožky silou.

Kulohadi kralovští žerou celou korist a pro úplnou výživu nepotrebují nic jiného. Korist by mela být priblžne stejne široka jako nejširší cast tela hada v jeho stredové cásti. Mladí hadi zacínají na myšicích nebo potkan¥atecích primerené velikosti. Dospelci obvykle sní jednoho dospelého potkana na jedno krmení. Rozmrazená korist je standardní volbou, protože eliminuje riziko zranení od živého hlodavce a zbavuje je parazitu, které muže nést živá lovná zver.

Rozmrazujte koristi v chladnicce a pred podáváním ji ohrejte na priblžne 38 až 41 stupnu Celsia. Teplo stimuluje infracervene-senzorické pyskopity hada a podporuje reakci na potravu. Nabízejte korist vecer, kdy jsou kulohadi kralovští prirodzenejší v aktivite. Nesnezenou korist po 30 až 60 minutách odstranete.

Jedinci smíseného morfu s tremorem, neurologickým syndromem patrným u hadu se spider genem a u nekterých príbuzných linií, mohou mít vetší potíže s presným úderem. Menší korist, pred-usmrcená, nebo podávání kleštemí pro stabilizaci koristi muže teemto jedincum krmení usnadnit.

Voda a doplnky stravy

Cistá voda by mela být vždy k dispozici v misce dostatecne velké, aby se v ní had mohl stocit pri koupani. Vodu vymenjte každé dva až tri dny a misku týdne vydrhujte. Celá hlodavcová korist poskytuje kulohadu kralovskému všechny potrebné živiny, takže vitamínové nebo vápníkové doplnky nejsou standardní praxí. Doplnky nejsou potrebné, pokud je veterinárem pro plazy nepredepíše pro konkrétní nedostatek.

Dobrovolný post

Kulohadi kralovští jsou náchylní k dobrovolnému postu. Prodloužené posty v trvání týdnu až mesícu jsou bezné v chladnejších mesících, behem chovatelské sezóny a když je had vystresovaný nebo v novém prostredí. Postící had, který si udržuje telesnou hmotnost a nevykazuje jiné príznaky, obvykle není nemocný. Behem postu zvíre týdne važte a sledujte jeho kondici. Trvalý pokles hmotnosti v kombinaci s letargií nebo fyzickými príznaky si žádá návštevu veterináre.

Vetšina zdravotních problemu kulohadu kralovských pramení z podmínek chovu, nikoli z genetiky. Teploty mimo správný rozsah, príliš nízká nebo vysoká vlhkost a špatná sanitace zpusobují vetšinu nemocí. Stabilní, cistá prostredí predchází vetšine onemocnení.

Jedinci smíseného morfu mohou nést morfové genetické stavy, pokud jejich rodice pochásejí z postižených linií. Nejlépe zdokumentovananým je neurologický syndrom spojený s genem spider a nekolika príbuznými dominantními morfy, nékdy nazývaný wobble nebo spider syndrom. Postižení jedinci vykazují třes hlavy, pohyby ve tvaru korkošroubu nebo problémy s narovnáním, nejzretelniji pri stresu nebo krmení. Stav neni progresivní zpusobem, který by typicky zkrátil život zvírete, ale je trvalý a nelze ho napravit. Párování zvírat nesoucích tyto geny produkuje postižené potomky v predvídatelných pomerechi.

Mezi další genetické stavy v konkrétních morfových liniích patrí gen caramel albino, spojovaný se zakrivením páterespalcov u nekterých potomku, a nekteré vícegenové kombinace, u nichž se vyskytly jedinci s ocními vadami nebo oslabenou imunitou, ackoliv dokumentace techto prípadú je méne systematická než u spider syndromu.

Preventivní péce

• Denné overujte teploty a vlhkost kalibrovanými prístroji, nikoli hmatem.
• Každého nového hada karantenujte alespon 60 dní pred prinesením do mistnosti s jinými plazy.
• Pravidelnéváhete hady a vedte písemné záznamy o krmení, svlékání a hmotnosti.
• Najdete veterináre zkušeného s plazy jeste pred tím, než nastane pohotovost.
• Zjistete morfovou genetiku zakoupeného zvírete, abyste predem vedeli, zda nese geny spojené s tremorem.

Kulohadi kralovští jsou suchozemšti a vetsinu casu tráví v norách nebo pod krytím. Terrarium pro dospelce by melo uprednostnovat podlahovou plochu pred výškou, ackoliv vyšší prostor s prvky pro lezení lze použít také. Terrarium musí být zcela zabezpeceno, protože kulohadi jsou silní a cílevdomí pri hledání mezett.

Mládata a juniori dobre prospívají v menších terariích, kde se cítí v bezpecí. Jejich postupné prestehování do vetšího prostoru pri rustu zamezuje stresu, který muže malým hadum zpusobit prílišné terrarium. Dospelci potrebují terrarium o minimální podlahové ploše 120 × 60 cm a vetší obvykle zvíratúm lépe vyhovuje pro pohyb a termoregulacní možnosti.

Teplo musí být dodáváno a regulováno termostatem. Neregulované topné prvky mohou had, který leží primorene na topné podložce nebo se odmítá presunouttd, popálit. Topné podložky pod terrarium, radiacní topné panely a keramické topné tyceseshora jsou bezné možnosti, každá s výhodami a nevýhodami, ale všechny musí být zapojeny pres termostat.

Podestýlka a úkryty

Podestýlka by mela zadržovat vlhkost, aniž by se zbubnila. Sypné substráty umožnují prirodzené chování s rováním nor a pomáhají udržovat okolní vlhkost. Hloubka 8 až 10 cm poskytuje dospelcovi prostor pro cástecné zahrabání. Vlhký úkryt naplnený mokrým sphagnovým mechem na teplé strane zajišcuje mikro¥lklima pro svlékání a je obzlvlášte uzitecný behem pred-svlékací fáze, kdy ocní cočky hada zmodrají.

Úkryty musí had pres ne objet. Predimenzovaný úkryt nezajistuje bezpecí, které zvíre potrebuje, a muže vést k odmítání potravy nebo prodlouženému schováváni. Úkryt, do nához se had sotva stoci, má správnou velikost.

Kulohadi kralovští dosahují reprodukcní dospelosti podle velikosti, nikoli veku. Samice se obecne nezarázejí do chovu dokud nevází nejméne 1 200 až 1 500 gramú, což obvykle trvá dva až tri roky. Samci mohou být pri párování menší, ale pred zarazením do chovu by take meli být stabilne krmeni.

Po úspešném párování samice ovuluje a folikuly se vyvíjejí v skeletovaná vajíca. Chovatelé mohou pozorovat viditelný post-ovulacní otok v polovine tela. Samice pak prodela poslední svlékání, oznacované jako pre-kladecní svlékání, po nemž klezení vajec následuje behem 28 až 35 dní. Snusky typicky obsahují 3 až 11 vajec, pricem 6 až 8 jsou bezné u zdravých a dobre kondicionovaných samic.

V prírodze se samice tesne stoci kolem snusky a svalovými kontrakcemi vytvárí teplo. V zajetí vetšina chovatelu krátce po snesení premístí vajíca do kontrolovaného inkubátoru, aby zajistila stabilní teplotu a vlhkost behem celé inkubace. Nekterí chovatelé umožnují maternální inkubaci, ale ta vyžaduje peclivé sledování stavu samice.

Párování smísených morfu produkuje potomky s genetickými kombinacemi závislými na genech obou rodicu. Chovatel, který nezná celé genetické pozadí samice smíseného morfu, muže být výsledky snusky prekvapen. Vedení záznamu o rodicovských jedincích a jejich pozorovatelných znacích pomáhá výsledky snusky interpretovat.

Pruvodce líhnutím krok za krokem

1. Když samice snese vajíca, oznacte fixem vrchní stranu každého vejce pred jejich premísténím.
2. Preveste vajíca do predhátého inkubátoru oznacenou stranou nahoru. Nepretácejte je.
3. Umísete vajíca do kontaktu s vlhkým médiem nebo do uzavrené deli nádoby, aby se udržela vysoká vlhkost bez priméhu kontaktu s vodou.
4. Denné kontrolujte teplotní stabilitu inkubátoru. Kontejner s vajícy otevírejte co nejméne.
5. V posledních dnech se vajíca mohou mírne prohnout nebo podfouknout, protože embryo spotrebovává zbývající žloutek. To je pri zdravých vejcích normální.
6. Mládata se vylíhnou propipcháváním skorápky vajecním zubem. Nechte je vycházet svým vlastním tempem behem 24 až 48 hodin. Nepomáhejte, pokud jedinec nezacne propichat a zcela prestane vykazovat aktivitu po mnoho hodin.
7. Presunté mládata do individuálních malých nádob s tesným úkrytem a mélkou miskou s vodou.
8. Nabídnete první korist, spravné velikostí pinoky nebo hopperovou myšku, poté, co mládátko dokonci své první svlékání.

Vybavení pro mládata

Novorození kulohadi kralovší potrebují malý, bezpecný kontejner, kde naleznou jak teplé místo, tak chladnejší úkryt, aniž by museli daleko cestovat. Standardní vybavení využívá papírovou utierku jako podestýlku prvních týdny, coz usnadnuje sledování krmení a výkalú. Udržujte terrarium mládatka teplé s teplotním gradientem podobným dospelcum, ale s menší plochou. Každé mládátko chovejte individuálne: kulohadi kralovší by nemeli být spoluchováni ani jako neonáti, protože si mohou vzájemne zkonzumovat korist nebo se stresovat.